Čarodky, 1. máj a 2 měsíce do konce školy
Jak začít… Asi tak, že si čím dál tím víc uvědomuju, že za dva měsíce končí škola. Končí základka. Končí těch 9 dlouhých let. Nebylo to vždycky ideální, ale je fakt, že jsme fajn třída. Aspoň tenhle rok spolu vycházíme… Bože, co to tu píšu. Vždyť nám zbývají ještě ty dva měsíce. Na tyhle řeči budu mít dost času o prázninách a v září. To už budu na střední a budu si přát, abych se vrátila na základku. Doufám, že to tak nebude, ale kdoví, co tam bude za lidi. Zatim jsem jich pár poznala přes facebook, ale to je jenom zlomek těch co tam budou (136 lidí). No, uvidíme, uvidíme… 
Tak, co tu máme dál. Čarodky.
Byly hodně veselý. A to si z celýho večera pamatuju asi tak půlku. Jo, kecám, pamatuju si toho trochu víc, ale nějaký výpadky jsou. Takhle to dopadá, když někdo slaví od pěti odpoledne do půl druhý ráno. Původně to dokonce mělo být od čtyř, ale mám hodně dochvilný kamarády, takže to zachránila Líba s Tomem. Koupili jsme si houbu – klasika – vlastně jsme jí pily jenom já a Líba. Tomíno měl ruma (a je to venku 
). Pak už se naštěstí začali scházet lidi a začalo se to rozjíždět. Netřeba rozepisovat. Ale co bylo fakt zabijácký? Odchod na louku a k potoku. Tolik lidí! Tolik pití! Fakt jsem si to užila na maximum i když právě z louky si toho pamatuju nejmíň… 
No a zbývá nám 1. máj. Zaprvé, neuschnu, protože jsem už na čarodky po půlnoci dostala pusu a zadruhé, jet s rodičema na výlet stálo za to. Už ve Slaném u Lidlu nám na chvilku chcíplo auto a když jsme pak jeli ze Zličína z nákupu, tak nám rupla spojka. Takže jsme tak tak dojeli ke známýmu, aby nám to spravil. Taky dobrý co? Pěkně z Rudný do Třebonic bez spojky.
